Lidstvo sdílí společné prvky, které podle teorie kolektivního nevědomí Carla Junga tvoří jakési psychické dědictví.

Měli bychom tedy před sebou "truhlu" významů, které jsme jako sociální skupina zdědili a které podle této teorie určitým způsobem ovlivňují naše chování a emoce.

Porozumění kolektivnímu nevědomí

Všichni jsme slyšeli o tom, co Jung přinesl do světa filozofie a psychologie na přelomu 19. a 20. století. Tento přínos motivoval jeho rozchod s psychoanalytickou teorií a zdůraznil vzdálenost mezi ním a Sigmundem Freudem.

Zatímco pro druhého z nich bylo nevědomí jen tou částí mysli, která umožňovala uchovávat všechny zkušenosti, které byly kdysi vědomé a byly potlačeny nebo zapomenuty, Carl Jung šel ještě o něco dál a překročil individuální rovinu. Jung na základě své klinické praxe a vlastních zkušeností rozlišil mnohem hlubší typ univerzálního vědomí.

Kolektivní nevědomí připomínalo spíše kosmickou noc nebo onen prvotní chaos, z něhož se vynořují archetypy, a ono psychické dědictví, které všichni jako lidstvo sdílíme. Málokterá teorie byla ve světě psychologie tak kontroverzní.

Kolektivní nevědomí a Jungovy myšlenky

Jungovy myšlenky představují jeden z prvních pokusů odhalit mechanismy, které pod úrovní našeho vědomí působí na naše myšlení a chování. na základě svých četných cest a studií různých populací, náboženství, spiritualit a mytologií si Jung uvědomil, že v různých lidských kulturách, napříč časem a prostorem, se nachází celá imaginární zavazadla,mýtické, společná poetika se vyskytuje, i když je prezentována v různých formách, vyznačuje se podobnými strukturami a typy postav.

Toto zavazadlo svými specifiky tvoří substrát kultur. Slovo "kultura" beru samozřejmě v širším slova smyslu a jednalo by se o nástroj, kterým lidská skupina vnímá svět, chápe svět a jedná ve světě. Jung si všímá, že když člověk nechá promluvit své nitro, dostává se do kontaktu s tímto společným zavazadlem. Děje se tak například prostřednictvím snů.

Podle něj sny mimo přísně individuální zkušenost snícího integrují a vyjadřují prvky, které patří do tohoto imaginárního zavazadla společného Lidstvu. Toto kolektivní nevědomí by se skládalo z určitých prvků: archetypů. Tyto psychické jevy jsou jako jednotky poznání, mentální obrazy a myšlenky, které máme všichni o tom, co nás obklopuje, a které vznikajíinstinktivně.

Mateřství

Příkladem může být "mateřství" a význam, který pro nás má, "osoba", další archetyp chápaný jako obraz sebe sama, který chceme sdílet s ostatními, "stín" nebo to, co naopak chceme skrývat či potlačovat. S tímto vědomím a v návaznosti na otázku, kterou jsme si položili ohledně užitečnosti této teorie, je důležité zamyslet se nad následujícími skutečnostmi. Kolektivní nevědomí Carla Junga naznačuje, že podtrhujeme skutečnost.

V tomto obalu, jímž je společnost, se nikdy nevyvíjíme izolovaně a odděleně. Jsme kolečky kulturního stroje, důmyslného celku, který nám předává vzory a vštěpuje nám smysly, jež dědíme jeden od druhého. archetypy by byly orgány psychiky. Proto je důležité pečovat o zdraví svých orgánů a věnovat jim pozornost, uvědomovat si své archetypy a integrovat je do svého života, což hraje zásadní roli ve vztahu k našemu duševnímu zdraví.

Zdraví je zde chápáno mnohem více než jen jako nepřítomnost patologie, ale jako schopnost uvolnit veškerý potenciál, který v sobě člověk nese, aby mohl prožít život jako mistrovské dílo. Aby člověk toto vědomí archetypů integroval a nechal energii volně proudit, žil odjakživa s odkazem na mytologii, pohádky, legendy, náboženství a zejména sny. Zdá se, že tvoří celou parafrázi "stavění - opravování", která je pro člověka cenná, a to jak individuálně, tak společensky.

Kolektivní nevědomí a instinkty

Vedle "prostého" citlivého prostředí odjakživa živily představivost a mysl nejbujnějších lidí i předměty intelektuálního poznání, jako jsou například čísla. Jsou nabité různými významy. Také písmena, která předtím - nebo kromě toho - sloužila jako nástroj komunikace mezi lidmi, představovala podporu pro určité rituální, magické nebo věštecké praktiky (tj. další formu komunikace, a to jak vnitřní, tak vnější).

Dobře ji známe ze severských run nebo z používání hebrejských písmen v kabale. Teorie Carla Junga a jeho tvrzení o kolektivním nevědomí vlastně odrážejí velkou část našich instinktů, našich nejhlubších lidských pudů: tam se nachází láska, strach, sociální projekce, sex, moudrost, dobro a zlo.

Jedním z cílů švýcarského psychologa bylo tedy zajistit, aby si lidé vybudovali autentické a zdravé já, v němž všechny tyto energie a archetypy žijí v harmonii.

Závěr

Neméně zajímavým aspektem kolektivního nevědomí Carla Junga je, jak vysvětlil, že se tato psychická energie v průběhu času mění. S každou generací se setkáváme s kulturními, sociologickými a environmentálními rozdíly. To vše by mělo vliv na naši mysl a nevědomé vrstvy, kde se vytvářejí nové archetypy.

Tento článek napsal Michael Sousa ( [email protected]). MBA v oboru strategického řízení na FEA-RP USP, je absolventem informatiky a odborníkem na procesní řízení a Six Sigma. Má nástavbu v oboru aplikované statistiky na Ibmec a v oboru řízení nákladů na PUC-RS. Poddán zájmům freudovských teorií se však vzdělával v psychoanalýze na InstitutuJe také sloupkařem časopisu Terraço Econômico, kde píše o geopolitice a ekonomice.

Chci informace k zápisu do kurzu psychoanalýzy .